Vzdělávací systém čím dál více selhává v přípravě žáků na střední vzdělávání

Aktuální situaci fenoménu pokročení žáků ze ZŠ na SŠ či gymnázium lze popsat jedním slovem: panika. Letošní školní rok se ukázal jako kritický hned z několika perspektiv.

Nejprve je nutno zmínit demografický vývoj, který letos způsobil rekordní počet přihlášek na SŠ a gymnázia od r. 1993¹. Již dlouho není tajemstvím, že i přes očekávání velké letošní vlny se většina středních škol s rozšiřováním kapacity neobtěžovala, díky čemuž se zvýšily nároky na uchazeče, kteří ve své řadě s přihláškami přetaktizovali. Kvůli strachu z mimořádně silné konkurence se letošní uchazeči více vyhýbají nejžádanějším gymnáziím a vyhlášeným odborným školám, zatímco řada obchodních akademií a lyceí hlásí největší zájem za poslední roky². Souběžně s tím letos zaznamenala výrazný nárůst uchazečů i víceletá gymnázia, což lze vysvětlit snahou rodičů ušetřit své děti stresu a zvýšených rizik spojených s přechodem na střední vzdělávání v devátém ročníku³. Paradoxně se tedy letos tvrdá konkurence přesouvá právě do prostředí obchodních škol a víceletých gymnázií.

Co se týče vstupních znalostí a dovedností žáků, již druhým rokem v počáteční fázi každoročních přípravných kurzů evidujeme meziroční statistický pokles úspěšnosti v didaktických testech formátu přijímací zkoušky, a to nehledě na stále dobré školní známky. Zřejmě tento trend lze odůvodnit snížením kvality výuky v lockdownovém a post‑lockdownovém období na většině základních škol, které nyní spíše preferují udržet tempo se školním vzdělávacím programem místo důkladné kompenzace nedostatečné lockdownové výuky a řádného opakování. Žáci si tak neumí vybavit a propojit znalosti z dřívějších ročníků, na což přijímací zkoušky naopak kladou důraz. Dále již od minulého školního roku zjišťujeme, že řada žáků (včetně těch s dobrým školním prospěchem) se v přípravných kurzech špatně orientuje ve výkladu lektorů a jeví nízkou sebedůvěru.

Oblíbená strategie shovívavého hodnocení na základních školách sice zmírňuje tlak na děti v beztak stresujícím post‑lockdownovém období, avšak zároveň tím vytváří iluze, o něž žáci během přípravy na přijímací zkoušky přichází velmi bolestivě. I pro naši agenturu tento fenomén představuje zkreslení studijních předpokladů, což v následku přináší nemilá odhalení reality uprostřed přípravného období. To je doprovázeno zklamáním žáků, rodičů i lektorů, nutností dodatečné práce a velkým napětím.

Naproti tomu Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT), které ročně organizuje přijímací zkoušky, na žádný z těchto trendů ohledy nebere. Z odborného hlediska se jedná o kvalitní didaktické testy⁴ založené na rámcovém vzdělávacím programu, ovšem nezohledňující uchazečovu povrchní znalost okruhů z posledních tří let výuky a nedostatečné dovednosti pracovat s větším množstvím informací. Právě to je typické pro úlohy v přijímacích zkouškách, ovšem základní školy na tuto dovednost důraz kladou jen zřídka.

Složitý proces volby SŠ, tvrdé konkurenční prostředí, neschopnost základních škol a lhostejnost CERMATu žákům prakticky neumožňují samostatnou přípravu a hladký přechod mezi základním a středním vzděláváním.Děti jsou tak odkázané na pomoc rodičů či odborníků. V agentuře pomáháme s volbou vhodné střední školy a nabízíme komplexní přípravu na přijímací zkoušky. Podrobnosti jsou uvedeny v článku Proč využít komplexní přípravu na přijímací zkoušky?

Datum: 28.4.2023

Autor: Ing. Dmitrij Hladký, metodik a odborný lektor přípravných kurzů

Odkazy:

Vzdělávací systém čím dál více selhává v přípravě žáků na střední vzdělávání

Kde učíme