Most přes řeku CERMAT: Co letošní data říkají o nutnosti včasné přípravy
Most přes řeku CERMAT: Co letošní data říkají o nutnosti včasné přípravy
Představte si, že potřebujete postavit most přes divokou řeku. Nezačnete s tím měsíc předtím, než po něm máte přejít, a už vůbec ne narychlo z obou břehů najednou. Most, na který se dá spolehnout, potřebuje čas, promyšlený plán a pevné základy. Stejně je to s vědomostmi dětí. Pokud se všechno učení nahromadí do posledních měsíců nebo dokonce týdnů, most vzniká pod tlakem a nikdo si není jistý, jestli vydrží. Předpřípravné kurzy dávají dětem prostor stavět v klidu, kousek po kousku, a to již od čtvrté, šesté, nebo osmé třídy základní školy.
Data z nedávných jarních zkoušek totiž jasně ukazují, že cílová meta vybraných škol se nachází velmi vysoko. Podle oficiálních analýz z jara se průměrný bodový zisk dětí přijatých na gymnázia šplhá někdy až k maximu a uspět na těch nejlepších školách vyžaduje skutečně excelentní výkon.
| Typ čtyřletých oborů | Průměrný zisk přijatých žáků (ze 100 možných) |
|---|---|
| Gymnázia v Praze | 87,2 bodu |
| Gymnázia v Jihomoravském kraji | 80,5 bodu |
| Celostátní průměr pro gymnázia | 78,8 bodu |
| Obory lyceí (Celostátní průměr) | 67,9 bodu |
| Střední odborné školy s maturitou | 56,5 bodu |
Jak velká je konkurence, ukazuje i úspěšnost v prvním kole přijímacího řízení. Na osmiletá gymnázia se v prvním kole dostane zhruba každé druhé dítě a na šestiletá přibližně každé třetí. U čtyřletých oborů uspěje téměř každý uchazeč, což je ale dáno tím, že drtivá většina studentů si mezi výběr škol přidává také „záložní možnosti“, které sice nejsou zcela podle jejich představ, ale mají téměř jistotu, že na nich uspějí.
| Typ školy | Celková úspěšnost přijetí v 1. kole |
|---|---|
| Čtyřleté obory (9. ročník) | 93,3 % |
| Šestiletá gymnázia (7. ročník) | 35,6 % |
| Osmiletá gymnázia (5. ročník) | 47,5 % |
K vysokým nárokům škol se přidává i to, co o českých žácích ukazuje nejnovější mezinárodní šetření PISA 2025.
- Podíl žáků bez ani základní úrovně čtenářských dovedností se zvýšil z 21 % na 27 %.
- Nejvíce ubylo úspěšnosti v úlohách s delšími texty a v úlohách, které vyžadují posoudit text, zapamatovat si informace a propojit je.
- Mění se též chování při testu. Přibylo rychlých chybných odpovědí (tipování). Výkon žáků se zhoršoval v pozdějších částech testu a klesalo úsilí, jež dle vlastních slov vynaložili.
Nejde tedy jen o znalosti, ale také o soustředění a vytrvalost, což se dá trénovat. Navíc porozumění textu je klíčové nejen u zkoušky z češtiny – bez něj je těžké pochopit i zadání slovní úlohy v matematice.
Zpráva přináší i jedno méně nápadné, ale pro přípravu důležité zjištění. Čeští žáci výrazně méně než jejich vrstevníci v zahraničí plánují a řídí vlastní učení: 41 % z nich si nikdy nevytváří plán učení, dvakrát více než v průměru zemí OECD. Samotná snaha tedy nestačí. Dětem často chybí právě struktura, která jim pomůže učit se soustavně.
Proto s dětmi začínáme probírat učivo potřebné k přijímacím zkouškám v předpřípravných kurzech už ve 4., 6., nebo 8. ročníku a rozvrhneme ho do přehledného plánu. Díky dlouhodobé práci a individuálnímu přístupu můžeme včas odhalit, kde dítěti něco uniká, a postupně to doplnit. Každý malý pokrok přidává dítěti jistotu, kterou pak ocení ve chvíli, kdy před ním leží zadání. Společně trénujeme nejen látku, ale i práci s časem, se stresem a se záznamovým archem, kde se často ztrácejí body jen kvůli nepozornosti.
Chceme, aby děti nad úlohami přemýšlely, ne jen mechanicky počítaly. Ke zkouškám pak přicházejí po mostě, který si poctivě a samy krok za krokem postavily a kterému mohou věřit.
Mgr. Jan Hanousek
Více informací o předpřípravných kurzech
Zdroje:
https://www.oecd.org/en/publications/pisa-2025-results-volume-i_73451bc5-en.html
https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Narodni-zprava-PISA-2025
https://archiv.msmt.gov.cz/ministerstvo/novinar/tiskove-zpravy