Přijímací zkoušky alias bitevní aréna – ohlédnutí za školním rokem 2023/2024

Letošní rok nepřinesl žádné změny z hlediska dlouhodobé kulminace demografické křivky – na dostupné kapacity SŠ je mimořádně mnoho uchazečů. Byť určité snahy kapacity navýšit evidujeme, pořád to však nestačí k pokrytí poptávky po středoškolském vzdělávání. Na poli přijímacích zkoušek tedy vzniká tvrdé konkurenční prostředí – nejhorší je situace v Praze, zejména pro uchazeče o osmiletá a šestiletá studia.

V posledních letech z vlastních statistik úspěšnosti klientů v agenturních zkouškách nanečisto evidujeme velmi slabé vstupní znalosti jak z matematiky, tak i z českého jazyka, nehledě na dobré školní známky těchto žáků. Příčinu tohoto fenoménu vidíme v propadu kvality výuky během covidových let, kdy školy ještě stále nestačily doplnit mezery žáků v základních znalostech. Nemluvě o souhrnném opakování učiva a přípravě na přijímací zkoušky v rámci výuky.

Avšak navzdory této tendenci nedochází ani k vládní úpravě rámcového vzdělávacího programu (RVP), ani ke zjednodušení požadavků přijímacích zkoušek, které jsou na RVP fixovány. Současné vstupní znalosti žáků tedy často nestačí ani pro úspěšnou orientaci v agenturních přípravných kurzech. Kurzy jsou v rámci své kapacity především určeny k předávání strategických postupů, nikoliv však v první řadě k doplňování školních znalostí. Proto v agentuře nabízíme souběžné podpůrné kurzy, které se již více zaměřují na základní znalosti učiva. Díky nim letos poprvé po covidových letech sledujeme návrat průměrných hodnot úspěšnosti žáků v testech nanečisto ke standardu předcovidové doby. Děje se tak ovšem za cenu velkého stresu a časové i finanční náročnosti, kterou představuje příprava mnoha klientů na přijímací zkoušky.

V současné době proto vřele doporučujeme s přípravou začínat minimálně o rok dříve před přijímacími zkouškami. K těmto účelům v agentuře klientům nabízíme předpřípravné kurzy, které doplňují znalostní mezery žáků ze ZŠ, ale zároveň je uvádí do problematiky a základních strategií přijímacích zkoušek.

Z výše popsané situace vyplývá, že se stále nemění klíčová role přípravných kurzů na přijímací zkoušky, které žáky základních škol na testy od Cermatu připravují. Proč nestačí příprava jen ze základní školy? Nad touto otázkou i nad fungováním státní správy se v pořadu Řečí peněz pozastavuje ekonom Daniel Münich z CERGE-EI.

Lucie Slejšková, analytička informačního portálu o vzdělávání EDUin, v Lidových novinách jako jednu z příčin toho, proč jsou uchazeči závislí na přípravných kurzech, popisuje neadekvátnost didaktických testů. Testy jsou postaveny do značné míry znalostně a pracují s konkrétním učivem, které je však v RVP pro základní vzdělávání nepovinné, jen doporučené. Neznamená to, že v testech nenajdeme ověřování některých dovedností, ale i v tom případě jsou testové úlohy někdy značně náročné a opakovaně jsou kritizovány za to, že netestují povinný základ.

Dle průzkumů portálů Novinky a Deník N vyvolaly na první pohled letošní testy v řádných termínech u uchazečů naděje, neboť prý byly jednodušší a srozumitelnější, zejména v matematice. Později se však ukázalo, že tyto naděje jsou falešné, neboť některým dětem pro přijetí na víceleté gymnázium v Praze nestačilo ani více než 80 nebo i 90 bodů ze 100.

Jaké jsou tedy letošní statistiky úspěšnosti uchazečů u přijímacích zkoušek?

Dle naplněné prognózy portálu iRozhlas se demografická situace ve srovnání s dostupnými kapacitami ve školství letos ještě zhoršila. Jednotnou přijímací zkoušku na SŠ v tomto roce skládá o pět tisíc dětí více než loni. Celkem se na střední školy hlásí 157 tisíc uchazečů. O studium na osmiletých gymnáziích se uchází asi 19 500 dětí, kapacita je zhruba poloviční. Na šestiletá gymnázia se hlásí necelých 7 800 dětí, úspěšných může být z hlediska kapacity asi 30 procent.

Informační portál EDUin zpětně uvádí nejdůležitější statistiky a připomíná, že letos došlo k velké koordinační změně, a sice k zavedení elektronického systému přihlášek a efektivnější distribuci uchazečů do škol dle zvolených priorit. Toto organizační vylepšení přineslo mnoha žákům důvod k oslavám – 75 % uchazečů o čtyřleté obory se totiž dostalo na svou prioritní SŠ. 84 % uchazečů uspělo v Praze v prvním kole, přes 92 % ve Středočeském kraji. Naproti tomu víceletá gymnázia stále zůstávají krvavým bitevním polem – 53 % uchazečů se nedostalo na osmiletá gymnázia, 68 % na šestiletá. Ministerstvo školství předpokládá, že většina žáků nepřijatých v prvním kole bude dál pokračovat ve studiu na své základní škole.

Jak píší Hospodářské noviny, některá gymnázia evidují o šestileté obory vyšší zájem než v minulosti. „Rodiče šestiletá gymnázia často využívají jako zkoušky nanečisto zdarma s bonusem. Pokud se to povede, mají vyřešenou starost o to, kam se jejich dítě dostane o dva roky později v deváté třídě,“ popisuje předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renáta Schejbalová.

Dle Českého rozhlasu se školství snaží adaptovat a mírnit tuto současnou tíživou situaci, což se v některých krajích daří. Nicméně Praha kapacitu středních škol navyšovat nestačí, neboť sem dojíždí mnoho žáků z ostatních krajů, říká radní pro školství Antonín Klecanda. Do hlavního města chodí na střední školy zhruba 30 procent dětí ze Středočeského kraje, k tomu ještě děti z dalších koutů republiky.

Ministr školství Mikuláš Bek ke shrnutí výsledků letošních přijímacích zkoušek řekl, že v budoucnu chce problém velkého rozpětí potřebných bodů k přijetí na střední školu v celorepublikovém měřítku řešit, konkrétnější ale zatím nebyl.

Nehledě na snahy navyšovat kapacity ve vzdělávání a obnovení Cermat systému přihlášek a distribuce škol, je situace kolem přijímacích zkoušek stále velmi závažná. V poptávce po středních školách je silný převis, což přivádí uchazeče do tvrdého konkurenčního prostředí, kde jsou nadále závislí na přípravných kurzech, neboť základní školy je zdaleka nestačí na zkoušky připravit. Rodiče si v následku stěžují na nerovné šance mezi dětmi z různých socioekonomických prostředí. Odborníci zdůrazňují potřebu reforem, aby přijímací zkoušky spravedlivěji reflektovaly schopnosti žáků. Volají po zlepšení příprav a podpoře pro všechny studenty, aby byly zajištěny rovnější šance a snížena míra stresu. Dokud však reformy nenastanou, pořád zůstáváme v bitevní aréně, která je pro mnohé žáky traumatizující zkušeností. A proto v zájmu snížení míry stresu mladých uchazečů za agenturu vřele doporučujeme začít s přípravou rok a půl před zkouškami a nespoléhat, že dobrá školní známka je zárukou úspěchu u přijímací zkoušky.

• Seznam gymnázií a středních škol, na které byli studenti agentury Lepší známky přijati